Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 4. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 23 až 27°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Přehrát/Zastavit Další

Datum a čas

Dnes je neděle, 22. 4. 2018, 2:56:27

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 44
TÝDEN: 2358
CELKEM: 173653

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie Tišnovska

Tišnovsko je svazek obcí dle zákona o obcích a sdružuje obce severozápadně od Brna okolo Tišnova v okrese Brno-venkov. Obce jsou v údolí řeky Svratky a okolí, část obcí byla převedena z kraje Vysočina do Jihomoravského Kraje.

Tišnov - historické jádro, které se nachází v údolí Svratky, původně trhová ves na důležité obchodní cestě, v písemných pramenech prvně uváděná v r. 1233 v souvislosti se založením kláštera Porta coeli. Ještě ve 13. stol. se ves stala městečkem, městem od r. 1788. V majetku kláštera zůstal Tišnov až do r. 1782. Často trpěl válečnými událostmi, několikrát i vyhořel; největší požár tu řádil v r. 1668. Značný hospodářský rozvoj nastal po vybudování železniční trati do Brna v r. 1885 a do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v r. 1905. V r. 1899 bylo na úpatí lesa Klucanina vybudováno léčebné sanatorium (dnes nemocnice). Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Václava ze 13. stol., později vícekrát přestavovaný, naposledy v letech 1838 - 39, kdy byl spojen sousední gotickou věží. Na Komenského náměstí stojí mariánský sloup od J. Břenka z r. 1863, radnice byla vystavěna v romantickém historizujícím slohu po r. 1905. Její fasádu zdobí sgrafita J. Köhlera, zachycující události z tišnovské historie. Na kopci Klucanina byla otevřena nová rozhledna.                                                                                                                                                 

Květnice - přírodní rezervace se zajímavou flórou, skalními útvary a nepřístupnou Královou jeskyni s krápníkovou výzdobou. Je cennou mineralogickou lokalitou (kalcit, baryt, malachit) nedaleko vápencového lomu Dřínová.

Předklášteří - obec na pravém břehu Svratky, vznikla při známém ženském cisterciáckém klášteře Porta coeli (Brána nebes) založeném v r. 1233 královnou Konstancií, vdovou po králi Přemyslu Otakarovi I. Klášter se stal významným střediskem kolonizace, kultury i vzdělanosti v celé oblasti. V r. 1428 byl však vypálen husity a zanikl, po obnově koncem 15. stol. živořil, za josefínských reforem v r. 1782 zrušen a budova proboštství upravena na zámek. Znovu ožil v r. 1861, kdy jej koupil klášter Mariensthal v Horní Lužici a renovoval jej. K obnově klášterního života došlo v r. 1901, kdy sem z Marienthalu přišlo 18 jeptišek, ty zde později zřídily dívčí školu. Nejcennějším objektem areálu je bezesporu klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie ze 13. stol., postavený v přechodovém goticko - románském slohu, s monumentálním gotickým portálem, který znázorňuje nebeskou bránu - Porta coeli. Tento název se přenesl na celý klášter. V klášteře působí několik řádových sester, v budově probošství sídlí Podhorácké muzeum s bohatými expozicemi, přístupný je i klášterní kostel. Nad klášterem stojí goticko - renesanční kostel ze 16. stol. Východně od Předklášteří na vrchu Čepička je pahorek obehnaný příkopem a valem, sloužící jako předsunutý obranný bod kláštera.

Dolní Loučky - ves v údolí Loučky vznikla ve 2. polovině 13. stol. jako podhradí hradu Loučky, od r. 1519 patřila cisterciačkám z kláštera Porta coeli. V pozdně renesančním kostele sv. Martina z počátku 17. stol. se dochovalo jádro z původní svatyně ze 13. stol. Na vrchu Hradisku jsou zbytky hradu Loučky, založeného před r. 1278 a pustého od r. 1497. Dochovala se část masivní válcové věže, zbytky hradeb, příkopy a studna.

Lomnice - městečko, poprvé zmiňované  v r. 1282 ve jméně Vznaty z Lomnice, městská památková zóna. Před r. 1504 byla Lomnice povýšena na městečko, zřejmě v r. 1788 na město. Na ostrohu nad potokem byl ve 13. stol. postaven hrad, přebudovaný vrcholně goticky na přelomu 14. a 15. stol. a na konci 16. stol. na renesanční zámek s přízemními arkádami. V letech 1662 - 1945 vlastnili panství Serényiové, kteří zámek přestavěli barokně. Mimořádnou památkou, jednou z nejpůvabnějších raně barokních církevních staveb na Moravě, je kostel Navštívení P. Marie z let 1669 - 82 podle projektu G. P. Tencally. Podle jeho návrhu byla taky postavena v r. 1670 i kaple sv. Antonína Paduánského. V interiéru je cenné dvoudílné cínové lavabo z doby po r. 1671. Z 1. poloviny 19. stol. pochází kaple sv. Jana Nepomuckého. Na Palackého náměstí stojí fara a radnice, oba objekty ze 70. let 17. stol., dále je mariánský sloup z r. 1710. Někdejší židovskou obec připomíná barokní synagoga z let 1780 - 85 a bývalá židovská čtvrt´se hřbitovem z 18. stol. Drásov - ves se poprvé připomíná v r. 1238 jako majetek tišnovských cisterciaček. Kostel Povýšení sv. Kříže si dochoval pozdně románské jádro ze 13. stol., k němu bylo před polovinou 14. stol. přistavěno kněžiště se sakristií. Následovala řada pozdějších úprav, v r. 1932 byly objeveny cenné gotické malby.

Lažánky - obec vznikla kolonizací zalesněného území v obvodu blízkého hradu Veveří, první písemná zmínka pochází z r. 1358. Od středověku až do 19. stol. se v okolí těžila stříbrná a železná ruda, zpracovávaná na Šmelcovně. V sv. cípu obce stojí kostel Nejsv. Trojice, původně gotický ze 14. stol., přebudovaný barokně ve 2. polovině 18. stol.

Svatoslav - obec se hodnotně ranním gotickým kostelem Nanebevzetí P. Marie z poloviny 13. stol., přestavěný v pozdní gotice kolem r. 1500 a upravený v baroko. Cenný je bohatě profilovaný pozdně gotický portál hlavního vstupu. Pod vsí v údolí Bílého potoka se v 19. stol. těžila železná ruda, pokusně i stříbro, olovo a zinek.