ZA PAMÁTKAMI TIŠNOVSKA

1) KLÁŠTER PORTA COELI 

Ženský cisterciácký klášter Porta coeli (brána nebes) v Předklá- šteří byl založen r. 1233 královnou Konstancií, vdovou po Přemyslu Otakaru I., a svému původnímu účelu slouží i dnes. Bohatě zdobený gotický portál je unikátní uměleckou prací v celé střední Evropě. Jedinečná je i neporušená šestidílná žebrová klenba nad kněžištěm. Porta Coeli je od r. 2010 prohlášena národní kulturní památkou. Klášter je přístupný po celý rok, prohlídka je v hodinových intervalech. Část budov slouží k expozicím Podhoráckého muzea: dějiny kláštera, minerály a historické interiéry. Od letní sezony 2012 si zde můžete také vypůjčit audioprůvodce. Viz také www.portacoeli.cz.

2) PERNŠTEJN A DALŠÍ HRADY

Pernštejn je jeden z nejvýznamnějších moravských hradů. Od poloviny 13. století byl sídlem Pernštejnů, kteří po dlouhá staletí hráli důležitou roli v politickém dění českého království. Pod hradbami roste pověstmi opředený více než 500 let starý tis. Od roku 1995 je hrad Pernštejn národní kulturní památkou. Ke střežení Tišnovska sloužily také mnohé další hrady, dnes jen volně přístupné zříceniny - Čepička (2b), Lúčka (2c), Rysov (2d), Víckov (2e), Košíkov (2f) nebo Trmačov (2g).

3) DOUBRAVNÍK

Památkovou zónu Doubravník tvoří historické jádro obce s farním kostelem, zbytky opevnění, farou a obytnými domy. Kostel Povýšení sv. kříže byl vybudován z bílého mramoru pány z Pernštejna v pozdně gotickém a renesančním slohu jako jejich rodová hrobka. Návštěvník zde najde mimo jiné i zvláště cennou renesanční kazatelnu a vzácné barokní varhany od Jana Výmoly z roku 1760. V pseudogotické hrobce Mitrovských je uloženo 19 sarkofágů. Od letní sezóny 2012 si v Doubravníku můžete vypůjčit audioprůvodce a projít si okruh městysem s výkladem.

4) LOMNICE

Středem památkové zóny Lomnice je náměstí s kostelem, radnicí a barokním sousoším morového sloupu. Původně raně gotický hrad pánů z Lomnice, přestavěný barokně uherskými Serenyi, dnes slouží jako škola. Téměř tisíc kamenných náhrobků na židovském hřbitově dokládá někdejší rozsáhlé židovské osídlení, synagoga v židovské čtvrti dnes slouží kulturním účelům. Raritou je v Česku zřejmě jediná socha krále piva Gambrina ve výklenku bývalého pivovaru. Na náměstí začíná Stezka Járy Cimrmana i nově vyznačená stezka do Borače pojmenovaná po romanopisci Josefu Uhrovi. Od letní sezóny 2012 si v Lomnici můžete vypůjčit audioprůvodce.

5) ŽELEZNIČNÍ VIADUKT

Toto největší inženýrské dílo na trati Brno - Havlíčkův Brod zvané most Míru bylo postaveno v letech 1939 - 1953. Velký oblouk o rozpětí 120 metrů je největším železobetonovým obloukem v České republice. Most má délku 300 m a je 30 m vysoký. Při jeho stavbě bylo poprvé v dějinách mostního stavitelství u nás použito trubkové lešení, na které bylo spotřebováno 170 km trubek.

6) MOST V BORAČI

Z dnes už kuriozní litinové tabulky, umístěné na konstrukci mostu, se návštěvník Borače dozví, že most byl postaven mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze, že dovolené zatížení mostu je vozem o váze 6 000 kg, parním válcem o váze 14 000 kg, nebo tlačenicí lidí 400 kg na m2. Tento ocelový příhradový most z roku 1910 má dolní mostovku, jež je vynášena kamennými břežními opěrami. Je dnes již ojedinělým zajímavým dokladem historického vývoje mostního stavitelství, životního způsobu a prostředí společnosti počátku 20.století.

7) DŘEVĚNÉ MOSTY

Dřevěný krytý most v Černvíru (7a), významná kulturní památka lidového stavitelství a nejstarší památka svého typu na Moravě, byl postaven roku 1718. Jsou zde zachovány dva trámy s letopočtem vzniku mostu. Střecha mostu je pokryta štípaným šindelem. V nedávné době most prošel rozsáhlou rekonstrukcí. U mostu je instalován informační panel. Podobnou konstrukci má krytý dřevěný most pod hradem Pernštejnem (7b).

8) VÁPENNÉ PECE

V Lažánkách se vápenec těžil od středověku. Byl používán pro tavbu železné rudy v osadě Šmelcovna. Později vápno sloužilo při výrobě cukru, největší věhlas však mělo lažánecké vápno stavební. První tzv. „zemní vápenky“ na jednorázové domácí pálení byly malé pece částečně zapuštěné do země. Později v době zvýšené poptávky vznikla za vesnicí v lokalitě Kosová kolonie 12 pecí, kde se pálilo celoročně. Lažánecké vápenictví upadlo po roce 1948, poslední dvě vápenice byly v provozu do roku 1970. Dnes zašlou slávu lažáneckých vápeníků připomínají zbytky poslední Družstevní svépomocné pece v Táboře a zděné torzo kruhové Havílkovy pece v Chrástkách.

9) MÜLLERŮV DŮM V TIŠNOVĚ

Barokní měšťanský dům ze 17. století během své bohaté historie sloužil jako zájezdní hostinec i pivovar. Od roku 1870 jej vlastnil tišnovský starosta František Müller, který zde provozoval koželužnu. Za války měl v domě svou kancelář německý důstojník. Dnešní muzeum svým návštěvníkům nabízí stálou expozici věnovanou historii a přírodě Tišnova a okolí, krátkodobé výstavy, přednášky a koncerty. Součástí muzea je také kavárna.

10) ARCHITEKTURA TIŠNOVA

První písemná zmínka o Tiš- nově je z roku 1233; jeho historie je po staletí spjata s klášterem Porta coeli. Dnes se může Tišnov kromě barokních domů, původně gotického farního chrámu sv. Václava nebo rázovitých uzoučkých uliček (například Koželužská měří na šířku pouze 77,5 cm) pochlubit také zajímavými ukázkami architektury 20. století. Mezi ně patří novorenesanční radnice se sgrafity s motivy z historie města, pozdně secesní vily na bývalé lázeňské promenádě, které si „zahrály“ v populárním seriálu Četnické humoresky (vila Franke, Jarochova vila), Kuthanovo sanatorium (dnešní nemocnice) či funkcionalistická budova městské spořitelny (dnes Komerční banka). Od letní sezóny 2012 si můžete v tišnovském Turistickém informačním centru vypůjčit audioprůvodce a projít si s podrobnějším výkladem okruh městem.