ZA PŘÍRODOU TIŠNOVSKA

1) KVĚTNICE

Vrchol tyčící se nad městem Tišnovem již svým názvem symbolizuje jedinečnost zdejšího přírodního bohatství. Roste zde 350 druhů vyšších rostlin a žije zde 250 druhů motýlů, 31 druhů plžů a 46 druhů ptáků. Zalétává sem i výr velký (Bubo bubo), při troše štěstí je možno zpozorovat kunu skalní (Martes foina). V podzemních prostorách Květnice zimuje 12 druhů netopýrů a vrápenců. Květnice je také známou mineralogickou lokalitou s krásnými podzemními prostorami s bohatou krápníkovou výzdobou (jeskyně Pod Křížem, Králova a Dobišarova jeskyně, Tišnovský dóm a další), jež však nejsou veřejnosti běžně přístupny.

2) ŘEKA SVRATKA

Řeka Svratka, kde žijí pstruzi a lipani, pramení ve Žďárských vrších. Směrem po proudu se postupně zahlubuje a na Tišnovsku protéká hluboký- mi údolími a vytváří peřeje. K nejkrásnějším přírodním scenériím, jež se staly inspirací umělců, patří úsek mezi Doubravníkem, Prudkou (ve zdejším mlýně žil známý brněnský malíř Bohumír Matal), Podolím (rodný domek romanopisce Josefa Uhra) a Boračí.

3) ROZHLEDY A ROZHLEDNY

Kopcovitý ráz krajiny Tišnovska člověka přímo vybízí, aby se zastavil a rozhlédl - do hlubokých romantických údolí potoků a řek, na oblé zalesněné kopce, jež se střídají s prastarými ovocnými sady, poli a loukami. Může to být z Veselského chlumu (3a), z rozhledny nad Tišnovem zvané Klucanina (3b), z vyhlídky Maria Laube u Nedvědice (3c), z Babylonu u Kalů (3d), z Křivoše nedaleko Dolních Louček (3e), ze Stanovisek nad Železným (3f) nebo ze Zlobice (3g). Na některých z těchto vyhlídkových míst stojí dřevěné rozhledny

4) BLEDULOVÉ ÚDOLÍ

Údolí Chlébského potoka je nazýváno bledulovým údolím - to podle milionů květů bledulí jarních (Leucojum vernum) rozkvétajících v lužních lesích kolem potoka. Tato přírodní rezervace se rozkládá na hranici krajů Jihomoravského a Vysočina. Je dostupná buď autem z Nedvědice (směr Štěpánov nad Svratkou, po 1 km odbočka na Chlébské) nebo pěšky po zelené turistické značce z Nedvědice, případně z Černovic. Kromě bledulí zde roste vzácná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

5) ZLOBICE

Přírodní areál Zlobice je tvořen třemi kopci výrazně se zvedajícími nad okolní krajinu. Světlé dubohabrové lesy střídají přírodní louky a roste zde množství vzácných rostlin - například lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) nebo střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Ještě koncem minulého století zde měla svá zařízení armáda, dnes tyto prostory slouží Svazu chovatelů ovcí a koz. Návštěvník se zde může seznámit se těmito zvířaty, v Kolibě si koupit výrobky z chovu ovcí a koz nebo vystoupat na rozhlednu. Aktuální info na http://zlobice. schok.cz.

6) MALHOSTOVICKÁ PECKA

Přírodní památka Malhostovická pecka je tvořena nápadně vyvý- šeným vápencovým bradlem, které vystupuje z ploché krajiny v okolí Malhostovic. Nedaleký Drásovský kopeček pak zaujme skalní bránou vzniklou zřícením stropu nevelké jeskyně. Na jaře se lokalita pokryje množstvím květů chráněného koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), jenž zde má příhodné prosluněné stanoviště.

7) ÚDOLÍ BÍLÉHO POTOKA

Malebné zalesněné údolí Bílého potoka je dostupné pro cyklisty i pěší z Bítýšky, od Lažánek, Maršova i Svatoslavi. Roste zde například chráněný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Známým místem je bývalá "šmelcovna" (podle německého "schmeltzen" - tavit), kde se zpracovávala stříbrná a železná ruda. Ve stejnojmenné osadě se již od roku 1902 koná tradiční turistická akce - Vítání jara. Pamětní deska připomíná, že se této akce účastnil se svými přáteli i básník Petr Bezruč.

8) TRENCKOVA ROKLE

Tajemná skalní soutěska na říčce Loučce je často srovnávána se Slovenským rájem. Nechybí kaskády, vodopády, fixní lano ani trampský srub na skále - "orlí hnízdo". Podle pověsti se právě tady ukrýval i s poklady legendární baron Trenck. Ten se zapsal do historie jako vrchní velitel sboru pandurů - vojenské jednotky krutých vyvrhelů a dobrodruhů, pro něž nebylo nic svaté. Podle něj se pravděpodobně nazývá i pánské prádlo - trenky, jeho panduři totiž nosili krátké svrchní kalhoty.

9) PERNŠTEJNSKÝ TIS

"Dříve se tato hůl na skále uchytí a letorosty vydá, nežli vy tento hrad dokončíte!" vykřikl prý poutník vracející se ze Svaté země s tisovou holí v ruce, když viděl, jak řemeslníci stavějí hrad Pernštejn. Hůl se skutečně zazelenala, vyrostl z ní tis a nahoře na skále mohutný hrad. Pernštejnský tis (9a), jeden z nejstarších stromů v České republice, vyhrál v roce 2005 anketu Strom roku. Z mnoha dalších památných stromů Tišnovska stojí za vidění například mohutný dub na Sokolí skále (9b), Bohunčina lípa (9c) nebo hruštička u Bučkova mlýna (9d). K některým z nich se váží i pověsti.

10) KAOLINOVÉ JEZÍRKO

V roce 1908 bylo mezi La- žánkami a Maršovem objeveno bohaté ložisko kaolinu, suroviny pro keramický průmysl. Od něj byla vybudována lanová dráha, která přepravovala kaolin ke zpracování do Veverské Bítýšky. Odtud se kaolin po dnes již neexistující železnici vozil dál do Kuřimi. Po zániku těžby zaplavila vytěženou jámu voda a objevily se vzácné druhy rostlin a živočichů. Dnes má jezírko hloubku okolo 10 m a je vyhledávaným místem pro koupání v přírodě. Kaolinové "bahno" údajně také působí blahodárně na pokožku.