Byla jedinou továrnou na území protektorátu Böhmen und Mähren, která vyráběla kompletní stíhací letouny pro německou armádu.
Vzhledem k tomu, že za II.světové války byly továrny stále více terčem leteckých útoků, rozhodl Jagerstab, říšský řídící orgán, o přesunu výroby do podzemí. A tak se výroba stěhovala do tří nevyužitých tunelů na rozestavěné železniční trati Brno - Křižanov - Žďár nad Sázavou. Skrz tunely v době Diany ještě nevedly koleje. Protože byly tunely od počátku stavěny pro dvojkolejný provoz, nabízely dost místa. Z tohoto důvodu bylo v tunelech vybudováno dřevěné "patro", takže výroba mohla současně probíhat ve dvou úrovních. Tunely byly pro potřeby válečné výroby upraveny - vchodové portály byly zazděné a opatřené pouze malými vchodovými brankami, za touto zdí byly betonové stěny proti tlakovým vlnám. V okolí tunelů vznikly další podzemní prostory, které byly po válce většinou zasypány. V průběhu stavby trati vybudovaly stavební firmy úzkorozchodnou drážku o rozchodu 760 mm. Trať začínala na nádraží v Tišnově a dále pokračovala přibližně v úrovni dnešní trati do Předklášteří a dál kolem říčky Loučky a říčky Libochůvky, kde se dodnes zachovaly její pozůstatky (náspy, kryty). Vedla až do pracovního tábora na Kutinách, kde bylo postaveno 28 dřevěných baráků. V době osvobození se v tomto táboře nacházelo skoro 3000 osob. Část baráků se zachovala až do dnešních dnů a byla přestavěna na hospody nebo ubytovny pro turisty. Po válce už trať nikdo neobnovil, naopak byla postupně rozkradena a různé její části můžeme dodnes najít v okolí. Stejně tak vzalo za své i vybavení z továren. Strojní zařízení demontovala Rudá armáda a odvezla ho do Sovětského svazu jako svoji válečnou kořist. Dnes se trať používá pro běžné vlakové spojení a o tom, co se tu dělo během II.světové války, vypovídají jen betonové zbytky sklepů, drážky a jiných budov. Více na http://www.klicnik.org/diana.html Loc: 49°21′26.796"N, 16°17′33.828"E
doporučené výlety
Cyklovýlet okolo Bílého potoka a Libochůvky