Členské obce

Obec Borač

Obec Borač

Obec Borač se rozkládá podél toku řeky Svratky v Hornosvratecké vrchovině, přibližně 7 kilometrů severozápadně od Tišnova. Součástí obce jsou dvě místní části: Borač a Podolí. Žije zde 345 obyvatel. Rozloha je 5,91 km² a nadmořská výška je 279 m n. m. Od okrajových částí obce se zvedají zalesněné stráně okolních vrcholků. Borač leží podél silnice spojující Tišnov s Bystřicí nad Pernštejnem. 

Historie

V devonském období (před 400 mil. lety) byla tato oblast mořským dnem s bohatým životem a tak i dnes je možné v severozápadní lokalitě narazit na různé zkameněliny mořské fauny.

První písemná zmínka o obci je z roku 1368 a vznikla při kolonizaci pozemků patřícím klášteru v Doubravníku. Později byla obec majetkem pernštejnského panství a to do roku 1593. V tomto roce získává obec klášter Porta Coeli u Tišnova. Součástí majetku tišnovského panství je Borač do roku 1792, kdy byl klášter zrušen. Po té se v držení obce vystřídala řada šlechtických rodů. Historickou zvláštností Borače je to, že od počátku trvalého osídlení malebné boračské kotliny ve 12-13. století zde vznikly - a až do roku 1953 trvaly - dvě samostatné obce, oddělené řekou Svratkou. Řeka byla totiž hranicí mezi panstvím lomnickým a pernštejnským. Podolí patřilo k nejmenším osadám, ale přesto to bylo pro celé lomnické panství místo významné. Řeka a potoky byly ve středověku hlavním zdrojem energie, a tak se v Podolí kolem strouhy směstnal mlýn, železné hamry, palírna, valcha, úpravna látek lomnické textilní manufaktury i hospoda. V polovině 19. století byla stará panství nahrazena státními okresy. Borač a Podolí se staly součástí okresu tišnovského. Podolí je také rodnou obcí prozaika Josefa Uhra ( 1880-1908).  Na jeho rodném domě byla umístěna pamětní deska od sochaře Václava Hynka Macha ze Štěpánovic. V Podolí se také narodil uznávaný historik a pedagog prof. PhDr. Josef Válka, CSc. V Borači byla v letech 1874-5 postavena nová dvoutřídní škola, v níž bylo možné absolvovat celou povinnou školní docházku. Do školy docházeli i děti z okolních vesnic. Následně zde byla až do roku 1980 jednotřídka pro žáky 1. stupně. Nyní je zde MŠ Pohádka.

Od roku 1898 působí v Borači Sbor dobrovolných hasičů, který aktivně do současnosti pořádá, nebo spolupořádá kulturní a sportovní akce.

Dominantou obce je kaple panny Marie Růžencové postavená v roce 1856. V Podolí stojí dřevěná zvonice opravená v roce 1950 a nově i v roce 2009. Zvon ve zvonici je datován letopočtem 1744. U silnice k Doubravníku stojí vlevo mramorový kříž, opodál dřevěný kříž s plechovým Kristem a o něco dále vpravo stojí zděná Boží muka z 18. století.

Současnost

Rodiče malých dětí z Borače i okolí mohou využít mateřskou školu. Ve stejné budově je i místní knihovna. Střediskem zábavy, sportu a odpočinku se postupně stává střed obce v těsné blízkosti kulturního domu, kde bylo vedle stávajícího tenisového kurtu nově vybudováno workoutové a dětské hřiště. Obec je plynofikovaná a má vlastní vodovod. Na místě, kde byl původně mlýn s pilou, a to už v roce 1539, pak papírna, stolárna a nakonec provozovna výrobního družstva Dřevo Měřín je v současné době provoz firmy TDV-Tišnovská dřevovýroba. V obci je obchod se smíšeným zbožím i hostinec.

Každoročně místní mládež ,,stárci a stárkové“ pořádají tradiční hody. Obec společně s místními hasiči připravují pálení čarodějnic, sportovní akce ke dni dětí, dětské karnevaly, drakiády, pohádkové cesty, vítání občánků, rozsvěcení vánočního stromečku, letní kino, zájezdy na divadelní představení, lampionový a masopustní průvod, který bývá zakončen ,,Vostatkovou zábavou“. Pravidelně v kulturním domě občany rozesmává amatérské divadlo Vířina. V těsném sousedství obce jsou pořádány dětské letní tábory.

Doprava

Borač má vlakové i autobusové spojení s Bystřicí, Nedvědicí, Tišnovem i Brnem. Obcí prochází železniční trať na trase Nové Město na Moravě – Tišnov. Železniční zastávka byla do jízdních řádů zapsána jako „Borač'', i když byla postavena na podolském katastru. Zřejmě proto, že jméno Borač je v českých zemích zcela výjimečné, kdežto Podolí je bezpočet.

Díky vlakové zastávce je Borač oblíbeným výchozím místem pro turisty, kteří se mohou pustit po různých turistických nebo vycházkových trasách. Zvolit si mohou pohodlnou cestu na Tišnov, opačným směrem na Doubravník, do mírného kopce směr Kaly a zdatnější se pouští do Lomnice přes Veselský chlum (578m.n.m.).

Technická památka

Technickou památkou je silniční most přes řeku Svratku vedoucí z Borače do Podolí. Na mostě jsou umístěny čtyři litinové tabulky s nápisy: "Postaven nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze roku 1910" a "Dovolené zatížení mostu vozem o váze 800 kg, parním válcem 14 000 kg, tlačenici lidí 400 kg pro m2, rychlá jízda zakázána, postaven za úřadování starosty P. Uhra".

Připravujeme

 V následujícím období nás čeká výstavba kanalizace a ČOV a s tím spojená výstavba chodníků podél krajské silnice. Dále budování přechodů pro chodce u mateřské školy a na dolním konci u místní části Vrbí. Obměna dosluhujícího dopravního značení a řešení dalších nebezpečných míst v dopravě. Připravujeme restaurování a přesunutí Božích muk, stojících v těsné blízkosti silnice na Doubravník, na důstojnější a bezpečnější místo. Na kulturním domě připravujeme částečnou rekonstrukci a opravu střechy. Byly započaty práce na posilovém vrtu pro zajištění dostatečného množství pitné vody.

Zdroj: fotografie obec Borač pro Tišnovské noviny.

Obec Borovník

Obec Borovník

Obec Borovník se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, přibližně 7 km severně od Velké Bíteše.  Rozkládá se v Křižanovské vrchovině, v údolí potoka Haldy v průměrné nadmořské výšce asi 488 m. Na toku potoka Halda je u severozápadního okraje obce vybudován rybník Strženec. Východním směrem nedaleko obce je plocha pro možný vzlet a přistání sportovních letadel. V okolí obce se rozprostírají nevelké lesy. V současné době žije v obci 112 stálých obyvatel.

První písemná zmínka o obci je z roku 1398. Dominantou obce je kaple svatého Jana Nepomuckého a zděná zvonička stojící ve středu obce a pomník padlých v první a druhé světové válce.

Celková katastrální plocha obce činí 272 ha. Z celkové katastrální plochy obce zabírá orná půda asi 70%.

Na území obce nesídlí žádné sociální ani zdravotní služby. Nejbližší zdravotní střediska a lékárny jsou ve městě Tišnově vzdáleném přibližně 19 km a ve Velké Bíteši vzdálené přibližně 14 km.

Borovníkem prochází krajská komunikace III/3901, jelikož obec leží na rozhraní Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Dopravní obslužnost zajišťují autobusy IDS JMK a autobusy směřující do Velké Bíteše.

Objekty bydlení v obci tvoří rodinné domy a rekreační objekty (chaty a chalupy)

V roce 2018 byla v obci postavena na místě bývalého kravína průmyslová hala. V ní má sídlo   holandská firma De Jong Liften Co s. r. o. Firma zaměstnává cca 30 pracovníků. Demolicí chátrajícího kravína a úpravou částí neudržovaných okolních pozemků získala tato část obce zcela novou tvář

Společenský život

V Borovníku se každoročně koná v druhé polovině května tradiční pouť. Tu odstartuje sobotní turnaj v malé kopané (v roce 2023 se konal již 21 ročník), večer se koná pouťová zábava. Nedělní slavnost je zahájena mší svatou a odpoledne k tanci a poslechu hraje dechová kapela. Součástí poutě je lunapark pro děti. Celá pouť se odehrává v areálu bývalé školy. Zde probíhají i různé kulturní akce; jako je Den dětí, zakončení prázdnin a oslavy narozenin.

Obec zde každoročně na začátku prosince pořádá mikulašskou nadílku a pro občany tradiční srnčí guláš. Součástí tohoto odpoledne bývá představení pro děti (divadlo, kouzelník nebo rukodělné dílničky, kde si mohou děti vyrobit předmět s vánoční tématikou).

Další tradiční akcí, která se v obci koná je tradiční masopust, který zajišťují místní ženy a mládež.

Největší akcí, která se na území Borovníka do roku 2019 konala byla TraktorŠou Borovník.

O všechno toto kulturní dění se v obci starají dobrovolní hasiči, ženy a samotná obec.

Tyto spolky fungují samozřejmě za přispění financí z obecního rozpočtu a z finančního zisku z  pořádaných akcí.

Veškeré dění v obci je zaznamenáváno do obecní kroniky, kterou vede kronikářka.

V roce 2018 se obec přihlásila do soutěže Vesnice roku a v krajském kole soutěže získala oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu, kterým je místní soukromý zemědělec. Ziskem oranžové stuhy postoupila obec do celostátního kola, kde se utkala o oranžovou stuhu s vítězi oranžových stuh z ostatních krajů. V celostátním kole obsadila obec 2.místo.

Péče o stavební fond a obraz vesnice

Borovník v posledních letech provedl několik investičních akcí, které měly za následek zlepšení vzhledu obce, kvality životního prostředí i celkového života v obci. Za zmínku stojí např.  Rekonstrukce místní zvonice, rekonstrukce kaple Sv. Jana Nepomuckého, který je patronem obce, Rekonstrukce sociálních zařízení v budově OÚ, stavba hasičské garáže a skladu, rekonstrukce veřejného osvětlení, výsadba biocentra za Borky, Úprava veřejného prostranství před na návsi, Výstavba chodníku a nákup nové požárního dopravního automobilu pro zásahovou jednotku. Obec vybudovala i dvě nová dětská hřiště a naučnou zahradu. Na všechny tyto investiční akce čerpala dotační prostředky (OPŽP, MMR, SZIF, MV, JMK)

Obec každý rok pokračuje v obnově veřejné zeleně a obnově lesů, které byly jako téměř ve všech obcích zničeny kůrovcovou kalamitou

Informační technologie obce

Obec využívá pro informovaní občanů internetové stránky, úřední desku.

V obci byl v roce 2017 vybudován nový bezdrátový rozhlas, který je napojen na integrovaný záchranný systém Jihomoravského kraje. Je obousměrný, tedy v případě nějakého nebezpečí z něj můžou být občané informování přímo složkami Integrovaného záchranného systému.

Dále má obec vypracovaný digitální povodňový plán, zvolenou povodňovou komisi, krizový štáb a schválený plán odezvy.

V obci je na vodním toku osazen hladinoměr, na obecní budově srážkoměr.  Stavy vodní hladiny a výše úhrnu srážek, mají možnost občané sledovat na internetových stránkách obce.

Současnost

V současné době má obec zahájeny Pozemkové úpravy a dne 1.6.2023 byla v obci zahájena výstavba vodovodu, splaškové kanalizace a ČOV s kapacitou 130 EO. Tato investiční alce je a bude svým rozsahem největší v historii obce. Investiční náklady stavby činí 67,5 mil kč. Obec na stavbu získala dotaci ze Státního fondu životního prostředí.

Zdroj: Fotografie obec Borovník, pro Tišnovké noviny Petr Vojtěch, starosta obce.

Obec Braníškov

Obec Braníškov

Obec Braníškov se nachází v malebné krajině Českomoravské vrchoviny, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 485 m.

Je vzdálená 12 km jihozápadně od města Tišnova a 30 km severozápadně od krajského města Brna.

Historie obce

Obec vznikla ve 12. – 13. století. O založení osady se traduje, že na místě nynější obce stával pouze dvůr a osada byla asi 1 km severním směrem. Za válek však byla stará osada zničena a zbylí obyvatelé pak stavěli své domy blíže ke dvoru. Od roku 1299 je obec uváděna pod názvem „Braneschau“. V roce 1360 ji pod názvem Branyschowitz pan Zdislav ze Schelleberka postoupil za 3 kopy grošů purkrabímu z hradu Veveří a jeho manželce Anně. Roku 1415 náležela část vsi Deblínu, roku 1504 patřila již celá ves panství deblínskému.

Okolí a příroda

Jemně zvlněná vysočina s hlubokými údolími potoků a lesnatá část katastrů poskytuje dobré podmínky pro vycházky a výlety pěšky, na kolech či běžkách do blízkého i vzdálenějšího okolí, s nádhernými výhledy či přírodními sceneriemi, zejména v Údolí Bílého potoka. Přibližně polovina katastru obce na západní straně leží v přírodním parku Údolí Bílého potoka.

Současnost obce

V obci Braníškov žije 210 obyvatel.

V budově bývalé školy je nyní obecní úřad se zasedací místností a knihovnou.

Sportovní vybavenost obce umožňuje hrát tenis, malou kopanou, volejbal, nohejbal a stolní tenis. Pro děti jsou ve sportovním zázemí obce k dispozici kromě lanovky, houpaček, prolézaček a skluzavky také posilovací prvky.

V obci vznikl v r. 2022 Sportovní a kulturní spolek Braníškov.

Současné vedení obce plánuje obnovení tradičních poutí a dalších kulturních příležitostí – posezení se seniory, vítání občánků, zavedení tradice udělení čestného občanství ……

Pamětihodnosti obce

Kaple Sv. Cyrila a Metoděje, byla vystavěna roku 1863. Je to jednolodní kaple postavená ve zlidovělém baroku. Vstupní dveře do kaple, takzvané "sluncové", jsou dokladem lidového stolařství. Pod věžičkou jsou sluneční hodiny.

Bílý mramorový kříž u silnice ve směru na Maršov-vedle autobusové zastávky-je datován letopočtem 1887.

Vysoký mramorový kříž při rozcestí v polích za obcí ve směru k lažanskému lesu, dali postavit v r. 1896 manželé Rémanovi. Kříž je z dílny A. Loose z Nedvědice.

Dřevěný kříž za obcí poblíž sportovního areálu, na místě bývalého Chomoutova kříže, byl vystavěn v r. 1998.

Na kamenném pomníku s mramorovými deskami se jmény padlých v 1. světové válce, je umístěna pískovcová socha sedícího anděla. Pomník byl věnován zdejšími občany.

Deska se jmény obětí 2. světové války byla odhalena v r. 1946.

V katastru obce byly zjištěny slabé stopy přítomnosti člověka z mladší doby kamenné (nálezy štípaných a broušených kamenných nástrojů).

Zdroj: obec Braníškov, pro Tišnovské noviny Alena Žaloudková, místostarostka obce.

Obec Březina

Obec Březina

Leží v půvabné krajině povodí řeky Svratky (dříve Švarcavy) na úpatí Českomoravské vrchoviny, přibližně 2 km jižně od Tišnova v nadmořské výšce 247 m. a je obklopena zalesněnými kopci. Obec spadá pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji a žije zde v současné době 323 obyvatel. V obci památkou nejstarší je Boží muka, která byla kdysi ozdobena krásnými kresbami s řeckým křížkem a letopočtem 1717. Další kulturní památkou je kaplička, kterou lze zařadit do roku 1774 dle zvonu, který byl v první světové válce zkonfiskován. Poblíž kapličky stojí pomník postavený v roce 1921 na památku občanům Březiny padlým v 1. světové válce. Do kulturních památek lze dále zařadit postavené tři kříže – z roku 1841. V obci Březina najdeme Sdružení dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Základní organizaci Českého svazu včelařů. Starostkou obce Březina je paní Hana Obršlíková, která nám poskytla krátký rozhovor, aby nám přiblížila život a dění v obci.

O založení obce

Roku 1232 markrabě Přemysl věnoval Březinu jako hospodářské zázemí cisterciáckého kláštera Porta coeli v Předklášteří. Zápis z roku 1539 uvádí, že ve vsi bylo dvanáct usedlostí a dvě chaloupky. Počet domkářů se postupně zvýšil, avšak základní půdorys obce zůstal zachován, takže dějepisec v roce 1922 mohl konstatovat, že „… na návrší mírném stojí domy rolníků ve dvou řadách, z nichž jedna k západu, druhá k jihozápadu hledí, mlýn a ostatní domky domkařů, se tam roztroušené, povstaly pozvolna později…“ Současná Březina si i přes dosavadní stavební rozvoj zachovala jak malé měřítko, tak nevelký počet obyvatel. Zachovány zůstaly tradiční vazby na město Tišnov, které je pro Březinu obcí s rozšířenou působností. Březina spadá pod římskokatolickou farnost v Tišnově.

Život v obci

Obec čítá přes 300 stálých obyvatel. I přes to se zde po generace najde dostatek dobrovolníků, kteří svým aktivním přístupem přispívají k bohatému kulturnímu životu obce. Za zmínku stojí akce pořádané hasiči, jako jsou: Václavské hody, Masopust, Memoriál Pepy Koláře a další. Ve vsi je od roku 2013 aktivní „klub“ matek s dětmi tzv. Březiňáčci, díky kterým vzniká celá řada akcí pro ty nejmenší jako například: tvůrčí dílničky, uspávání broučků (lampionky), dětský den, slavnostní ukončení letních prázdnin a další.
Za zmínku rozhodně stojí akce pořádané Alicí Dostálovou pod značkou Galerie Skleněnka. Jsme rádi, že jako obec Březina můžeme tyto aktivity podporovat.

Vybavenost obce

V obci najdete např. prodejnu smíšeného zboží, dětské hřiště, workout hřiště, posílenou autobusovou dopravu, restauraci s kulturním sálem, vyhlášené řeznictví pana Jůzy, malou sezónní hospůdku u splavu, kde se v létě pořádají různé akce.

Plány do budoucna

V letošním roce proběhly restaurátorské práce na mramorovém kříži a na žulovém kříži, který je kulturní památkou. Dále se zapracovalo na údržbě zeleně, proběhl zdravotní ořez lip. Díky přesunu kontejnerů jsme vytvořili odpočinkové místo na návsi. Své opravy se dočkal i chodník vedoucí kolem kapličky. Rádi bychom v dohledné době zkvalitnili dopravní infrastrukturu obce především v rovině obslužných komunikací, chceme realizovat výše zmíněnou rekonstrukci kulturního sálu, rádi bychom disponovali venkovním pódiem, uvažujeme o investici do technické vybavenosti. Aktuálně plánujeme zásadní investici do objektu kulturního sálu, abychom občanům zpřístupnili kvalitní prostory pro konání výše uvedených kulturních akcí. Vždy budeme mít něco v plánu.

Zdroj: Obec Březina pro Tišnovské noviny, Hana Obršlíková, starostka.

Obec Bukovice

Obec Bukovice

Obec Bukovice se nachází v oblasti Hornosvratecké vrchoviny, v nadmořské výšce 450-480 m. n. m. Leží na severovýchodní straně mírného návrší, zhruba 9 km od města Tišnova. Její katastrální území je zároveň hranicí oblasti ORP Tišnov, sousedící obec Brťov – Jeneč spadá již pod okres Blansko. Katastrální území Bukovice u Rohozce má rozlohu 356 ha.

V obci trvale žije 84 obyvatel. V posledních 5 letech jejich počet podstatně stoupá hlavně kvůli nové výstavbě. Díky tomu obec i výrazně omládla – vždyť jen v loňském roce se zde narodili 3 děti! Obec se naštěstí včas podílela na projektu Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko – děti tak navštěvují svazkovou MŠ Venkov, která sídlí v Železném u Tišnova.

Historie obce

Podle Bukovice se nazývala vladycká rodina Bukovců z Bukovice. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1255, kdy se vladyka Vojtěch z Bukovice uvádí jako svědek na listině pro Žďárský klášter. Dle místní pověsti byli původními obyvateli držitelé čtyř dvorců, jejichž rozdělením údajně vznikla nynější obec. Část Bukovice patřila od roku 1459 klášteru Tišnovskému, který ji roku 1749 výměnou pustil panství Lomnickému. Druhá část náležela roku 1549 k panství Černohorskému. 

Na území obce se nachází kaplička zasvěcená Sv. Anně, která v roce 2005 prošla rekonstrukcí včetně šindelové střechy a automatického zvonícího zařízení.

Od roku 1938 je v obci umístěn mramorový kříž na památku padlých občanů za 1. světové války.

Z historických památek můžeme ještě zmínit tři křížové kameny. Jeden z nich se nachází přímo ve středu obce nedaleko kapličky, ještě je na něm rozeznatelný reliéf golgotského kříže. 

Kultura v obci

I nás samozřejmě poslední rok „covidu“ zastavil a nyní se teprve vše opět probouzí a snad už vrací do normálu ... 

Tradičně jsou v Bukovici pořádány následující kulturní akce – Košt nejlepší slivovice z Bukovice, Dětské rybářské závody, Pouťová mše a Pouťová zábava, Drakiáda a Zakončení roku. 

V posledních letech výrazně přibylo dětských akcí – pořádali jsme výtvarná odpoledne, tvůrčí dílničky. Povedlo se založit nové tradice – například Dětský den či Rozsvícení vánočního stromku, Jarní úklid okolí obce i krajské silnice.

Díky chalupářům obec nejvíce ožívá v období letních prázdnin – proto ve spolupráci s místním pohostinstvím chystáme nejrůznější oživení víkendových večerů - grilování, menší hudební vystoupení, přednášky a další. 

Jsme velmi vděční, že se u nás povedlo propojit rodáky i nové obyvatele, chalupáře i trvale žijící a za podílu každého z nich Bukovice žije společensky a vzkvétá. Nejhezčím příkladem je Velikonoční mrskut – kdy různorodá skupinka kluků a mužů z domů i chat, někdy dokonce i jejich návštěvy – vždy však všichni dohromady - obchází vesnici dům za domem a s každou paní domu si najdou chvilku posedět a povykládat. 

Okolí obce

Velkou devizou obce je její blízké okolí. Z obce je výhled do údolí města Tišnova, v blízkosti obce jsou 3 rybníky, pastviny pro koně, louky, sady i lesy. Ty jsou momentálně bohužel zasažené kůrovcovou kalamitou a krajina se tak po mnoha letech výrazně proměňuje. Tam kde jsme ještě nedávno míjeli hluboký les s temnými lagunami je otevřené údolí plné světla.

Oblíbeným vycházkovým cílem místních je rybník pod Myšníkem, který v roce 1998 založil Ing. Haška. Na druhé straně obce, na okraji luk, láká k odpočinku Památník lesa s odpočívadlem věnovaný místním lesům. 

Budoucnost

Rádi bychom pokračovali ve zvelebování obce i jejího okolí. Chceme být dobrými hospodáři a udržet obec funkční a upravenou. Vzhledem k věkovému složení obyvatelstva se stále naléhavěji ozývá potřeba sportovního hřiště. Přemýšlíme nad zázemím pro kulturní aktivity. Rádi bychom knihovnu více otevřeli občanům, její prostory upravili jako zázemí pro volnočasové aktivity nejen dětí, ale třeba také seniorů.

S novou zástavbou rodinných domů řešíme rozšíření místních komunikací, otevírá se velmi palčivá otázka ČOV a kanalizace.

Krajině v okolí obce plánujeme vrátit její rozmanitost. Aleje a cesty v polích poslouží hmyzu a drobné zvěři, ale také zpřístupní okolí obce výletníkům. Přemýšlíme, co s potokem Lubě v betonovém korytu, co s podmáčenými loukami. 

Je to spousta úkolů a výzev a ještě víc se jich objeví.

Jsme malá obec, a i když máme směr, kterým se chceme vydat, někdy je těžké najít správnou cestu. Víme však jistě, že i malá obec může mít spokojené a aktivní obyvatele.

Zdroj: obec Bukovice, Bc. Simona Vaněčková pro Tišnovské noviny.

Obec Dolní Loučky

Obec Dolní Loučky

Dolní Loučky leží 5 km SZ od Tišnova v malebném údolí dvou řek – Bobrůvky a Libochůvky, které se zde stékají do říčky Loučka. Ta se vlévá u Předklášteří do Svratky. Součástí obce jsou také místní části – Střemchoví a Mezihoří. Nyní zde žije 1 287 obyvatel. 

Stopy historie

V písemných záznamech se Dolní Loučky objevují poprvé v roce 1236 v souvislosti s Hartlebem z Deblína. Nejstarším jehrad Lúčka (hovorově nazývaný Střemchov) založený právě pány z Deblína. Ten v pol. 14. st. získala boleradická větev rodu pánů z Kunštátu a zůstal jejím majetkem až do zániku kolem r. 1497. Z hradu zůstaly v dnešní době pouze ruiny. 

Kostel sv. Martina je římskokatolickým chrámem a pochází z roku 1381, kdy byla svatyně zasvěcena sv. Máří Magdaléně. Pravděpodobně je ale staršího data. V roce 1572 byl přestavěn ve slohu pozdní gotiky, avšak záhy poté vyhořel. Podobu, v jaké je v současné době zachován, mu daly stavební úpravy, které probíhaly v 18. a 19. st. Kolem kostela se nacházel původní hřbitov a barokní márnice, ve 30. letech 20. st. přestavěná na bránu. 

Neméně zajímavou dominantou, i když poměrně mladší, je železniční most Míru. Železniční viadukt na trati Brno – Havlíčkův Brod byl vybudován v letech 1940 – 1953. Most je dlouhý 282 m a 42 m vysoký s rozpětím hlavního oblouku 110 m. Druhý železniční viadukt je v Mezihoří o délce 217 m a výšce 35 m. 

Okolí obce je tvořeno nádhernou krajinou s cennými přírodními lokalitami, doplněné dvěma řekami. Především pro turisty doporučujeme vycházku na Pasník, což je největší kopec nad Dolními Loučkami, s nadmořskou výškou 543 m, případně Hradisko, Mírovou, Kutiny či rozhlednu Křivoš nebo směrem k Tišnovu kopec Květnici. 

Místní část Střemchoví je také rodištěm známého českého astronoma Antonína Mrkose, který objevil velké množství planetek a komet.

Dolní Loučky dnes

Občanská vybavenost dnešní obce je na vysoké úrovni. Nachází se zde zdravotní středisko, kde je ordinace dětské lékařky, praktického lékaře a v současné době bohužel neobsazená zubní ordinace. Další ordinace praktického lékaře se nachází přibližně o 0,5 km dál. 

Krásná nově zbudovaná mateřská škola sousedí se školou základní. ŽS s více jak 50 letou tradicí zajišťuje výuku pro téměř 200 žáků v devíti třídách a v MŠ ve 3-4 třídách. Základní škola má svoji vlastní kuchyni, jídelnu, tělocvičnu a také venkovní multifunkční hřiště a běžeckou dráhu. 

Kromě něj poskytují sportovní vyžití dvě volejbalová hřiště, workoutové hřiště, tenisové kurty a fotbalové hřiště, včetně tréninkového. Nejsou opomenuty ani maminky s malými dětmi, pro které je vyhrazeno hřiště v areálu bývalé mateřské školy. Další menší hřiště, které mohou děti využívat, je v areálu ZŠ. Pro cyklisty je zde zřízena cyklostezka do Předklášteří. V letních měsících nepohrdnete možností koupání, které umožňuje místní rybník. 

Pro různé kulturním akce jsou převážně využívány prostory Orlovny a Sokolovny, pro případné venkovní akce lze využít prostory cvičiště pod Hradiskem. Z kulturních akcí lze jmenovat různé zábavy, hodové zábavy a veselice, ostatky, plesy, košt vín, rokové festivaly, festival dechovek, akce pořádané farností Dolní Loučky a mnoho dalších akcí. Ze sportovních aktivit lze jmenovat cvičení žen i dětí, lekce jógy, kruhové tréninky, relaxační cvičení, různé turnaje, běh, pochody atd. V obci působí rybářský spolek, kulturní spolek, myslivci, sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol a TJ Orel.

a budoucí plány

Úsilí věnujeme zvyšování bezpečnosti v dopravě a zadržování vody v krajině. V roce 2019 proběhlo odbahnění vodních tůní na přítoku rybníka. V březnu se rozběhly práce na opravu vodní nádrže ve Střemchoví a v květnu začíná výstavba chodníků směrem k Horním Loučkám a také ve Střemchoví, opravy se dočká i lávka přes Libochůvku. V dalších letech chceme rekonstruovat obecní úřad, vybudovat chodník od křížku směrem na Velkou Bíteš, postavit bytový dům pro seniory a zhotovit studii využitelnosti zakoupené nemovitosti ve středu obce.

Na návštěvu obce Vás srdečně zve starosta Ing. Jiří Mašek.

Zdroj: Obec Dolní Loučky pro Tišnovské noviny, foto orlovna a restaurace Wikipedie.

Městys Doubravník

Městys Doubravník

Městys Doubravník se nachází v severní části Jihomoravského kraje 12 km od města Tišnov. Krajina tu dává znát, že tu začíná Českomoravská Vysočina. 

Městys má 840 obyvatel. Území městyse Doubravník se rozkládá na 1147 ha, z čeho je více než polovina tvořena lesy. Zahrnuje lokalitu Prudká a místní část Křížovice. Matriční obvod zahrnuje obce a jejich místní části Olší - Klokočí, Litava a Rakové, Drahonín, obec Pernštejnské Jestřabí - Jilmoví, Husle a Maňová a obec Borač.

Městys je dopravně propojen s okolními obcemi, s městem Tišnovem, městem Brnem, Bystřicí nad Pernštejnem a dále Novým Městem na Moravě silnicí druhé třídy, která prochází v oblasti kolem Doubravníka zářezy v kopcovité až skalnaté krajině a velmi často se přimyká k řece Svratce.

Dalším dopravním spojením je silnice třetí třídy vedoucí od obce Klokočí k městysu Lomnice u Tišnova. Řeka je také lemována jednokolejnou dráhou, která v dnešní době v rámci dopravy organizované Jihomoravským krajem poskytuje spolu s autobusy pravidelné spojení. Dopravní spoje jsou komfortní, chybí už jen aby byly bez přestupů až do Brna. Teprve poté, navzdory současné finanční nákladnosti, lze očekávat úbytek automobilové dopravy z naší a okolních obcí.

Charakter území, jak už jsme na začátku uvedli, se vyznačuje prudkými přechody z údolí do kopcovitých až hornatých terénů, kdy rovinatá krajina za Tišnovem u obce Borač začíná stoupat a připomínat spíše hory. Však také celé území je součástí chráněného přírodního parku Svratecká hornatina. Do tohoto území zasahuje několik biokoridorů a tři Evropsky významné lokality Natura 2000 – Sokolí skála zahrnující i řeku Svratku, lokalitu Prudká a doubravnický kostel. Příroda, obklopující naše sídlo, je, vedle historické architektury a potenciálu naší společnosti, velkým bohatstvím městyse Doubravníka. Ani jedno nám nenáleží. Jsme jen správci s povinností předat dále se snahou o velmi opatrný rozvoj. 

Historie městyse Doubravník je neoddělitelně spjata s rodem Pernštejnů i s pozdějšími majiteli hradu nesoucí jméno tohoto slavného rodu. Šlechtické rody působící v našem regionu v něm zanechaly zřetelné ovlivnění nejen v podobě architektury, tak v ovlivnění společnosti. 

První zmínky o Doubravníku jsou z počátku 13. století a hovoří o standardně fungující obci se zázemím kláštera. Kláštera s patronací právě Pernštejnů. 

V centru městyse je vyhlášena městská památková zóna, která zahrnuje území s chráněnými kulturními památkami a za cíl má ochránit historický charakter tohoto území. Pochopitelně znamená snaha zachovat historický ráz centra, omezení pro vlastníky při různých stavebních úpravách a mnohdy i volbu dražších řešení. Abychom toto kompenzovali, pomáhá městys vlastníkům těchto nemovitostí od roku 2015 finančně prostřednictvím Dotačního programu městyse Doubravníka a dále administrativně pomocí se získáním závazných stanovisek památkové péče. Vlastníkům nemovitostí, které jsou navíc kulturními památkami, pomáhá s administrací při získávání dotací Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury České republiky. 

Z nejvybranějších památek uvedeme: Závojského vila, vodní mlýn, kaple sv. Máří Magdaleny, dřevěná lávka na Prudké, kostel Povýšení sv. Kříže, některé rodinné domy na náměstí a další.

Architektura je viditelná, pro sledování společenské stopy šlechticů musíme být trochu pozornější. Stopa zanechaná šlechtickými rody ve společnosti odráží fakt, že Doubravník byl hospodářským, kulturním, sociálním a duchovním centrem pánů z Pernštejna. Snad, že cesty údolími podél řek bývaly velmi často spojnicí se světem a podél těchto cest se usazovali lidé a poskytovali zázemí pro procházející, ať už obchodníky nebo soukromé osoby nebo tu byli šikovní a dobří lidé nebo tu bylo příhodné místo, nebo přírodní bohatství nebo snad vše dohromady. O působení Doubravníka jako lokálního centra svědčí existence kláštera s patronací Pernštejnů, tržiště na dnešním náměstí, které znamenalo setkávání lidí z mnoha míst regionu. Mnoho zachovalých sklepení, která sloužila pro skladování, např. v místě vařeného piva, zájezdní hostinec. 

Geologické podmínky neumožňují přílišný rozvoj občanské zástavby ani z hlediska růstu zázemí pro podnikatele. Proto jen stěží nacházíme pozemky k zástavbě a naši lidé jezdí za prací mimo městys a obohacují svým umem široké okolí a mnohde i zahraničí. 

Dnešní společenský život vychází částečně z tradic a jeho základem jsou aktivní lidé. Vedení městyse si uvědomuje, zejména po zkušenosti z covidových dnů, jak moc je společenský život důležitý. Snažíme se podpořit všechny, kdo dobrovolně přispívají k jeho rozvoji. Městys podporuje tyto aktivní lidi ze svého dotačního programu od roku 2015, kde spoluúčast k příspěvku může být tvořena právě i jen dobrovolnou prací. 

V naší obci působí Skautský oddíl Robinsoni, Fotbalový klub, TJ Sokol, SDH, Farnost, Včelaři, dvě myslivecká sdružení, neformální sdružení matek a v tomto směru nesmíme minout i naši Základní školu a Mateřskou školu, Čtenářský klub i další neformální skupiny. Všechny tyto skupiny a jejich aktivity, jsou místem setkávání nejen pro doubravnické, ale i pro lidi z širokého okolí. Množství událostí, které se u nás dějí, můžete sledovat našich webových stránkách nebo Facebooku městyse.

Jsme místem, kde se dobře žije a kde jsme rádi.

Zdroj: Městys Doubravník pro Tišnovské noviny.

Obec Heroltice

Obec Heroltice

Vesnice leží 304 m n. m. nad údolím řeky Svratky jižně od Tišnova. Mezi ní a údolím Bílého potoka se rozkládá jedna z četných krasových oblastí, známá rovněž pod jménem Lažánecko - Heroltický kras. Jeskynní systémy zde vznikly díky třem ponorným potokům. Jeden z nich se propadá jižně od Maršova na dně Stříbrné zmoly, druhý potůček se ztrácí severně od Lažánek v Lažáneckém závrtu a vyvěrá posléze na povrch 1,5 km daleko v Maršovském žlebu tzv. Vincovou vyvěračkou. Posledním ponorným potokem je Pejškovský potok, který vyvěrá v místě zvaném Na bílé poblíž Heroltic. Většina krasových prostor v této oblasti je však prakticky nepřístupná.

V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 224 obyvatel.

Historický vývoj

První zmínky o obci pochází z roku 1316, kdy do Heroltic zamířil rytíř Herult (Herolt) z Heroltic a usídlil se na kopci zvaném Horka, kde stála tvrz. Ve znaku pánů z Heroltic byla červená račí klepeta na bílém poli. Tato informace posloužila v roce 2007 pro vytvoření obecního praporu. Později patřila vesnice k panství Vohančickému, s nímž byla roku 1700 prodána městu Brnu. Za Třicetileté války se obec téměř vylidnila, a proto se při prodeji panství roku 1693 mluví o pusté vsi Herolticích s pustým dvorem a ovčínem. V roce 1784 byl tento dvůr rozdělen a rozprodán mezi drobné chalupníky. Tím vznikla nová část osady „Ve Dvoře“. 

Na konci 18. století byla v obci založena škola. Dřevěná budova se nacházela na místě nynějšího domu č. 19. Škola byla zrušena v roce 1854, kdy byla postavena nová škola v Březině.

K historii Heroltic neodmyslitelně patří také Sbor Dobrovolných hasičů, který byl založen 19. ledna 1908 k úctě 60 let panování Jeho Veličenstva Císaře Františka Josefa I. K dnešnímu dni má sbor 38 členů z toho 12 žen a 8 mladých hasičů. V roce 2021 bylo sestaveno dětské družstvo.

Významné stavby

Kaple Sv. Jana Nepomuckého, patrona obce, byla postavena roku 1810. Napravo od vchodu se nachází výklenek s pamětní deskou z bílého mramoru, která byla věnována obětem 1. světové války. Odhalena byla 22.5.1922 při mši, kterou sloužil místní rodák farář František Kalný.

Na návsi stojí socha Sv. Jana Nepomuckého, kterou dala postavil obec Heroltice z odkazu rodáka Tomáše Trtílka v roce 1907.

Na území obce se nachází 4 kříže. Před kaplí z roku 1907, u silnice směrem na Březinu z roku 1879, u silnice směrem k Šárce z roku 1879. Tento kříž býval kdysi snad malým hřbitůvkem obětí Prusko-Rakouské války a nebo obětí moru. Čtvrtý kříž z roku 1913 se nachází v polích na místě zvaném „Tratě“ a nechali jej postavit manželé Kladivovi.

Mezi další významné novodobé stavby patří: budova Obecního úřadu společně s Hasičskou zbrojnicí.

Kulturní dům, který byl postaven v roce 1974 na místě bývalé hospůdky a obchodu. 

Hospůdka (dříve obchod) postupně prochází rekonstrukcí. V letních měsících je vítanou zastávkou pro cyklisty.

V roce 2007 byla zahájena výstavba hřiště pod obcí, které slouží pro nedělní fotbalová utkání, jako cvičiště pro místní sbor dobrovolných hasičů, ale také pro pořádání pálení čarodějnic a drakiády.

V roce 1999 došlo v rámci revitalizace krajiny k úpravě Heroltického potoka, na kterém byly zřízeny tůně, mokřady a také 3 rybníky. První pod Pejškovem, druhý (největší) v lokalitě zvané „Rybníčky“ a třetí menší rybníček na dolním toku v místě zvaném „Pastviska“. Vzniklo tak lokální biocentrum, které vedle hydrologického významu zaujme i svými přírodními krásami. Daří se tu různým druhům obojživelníků a hlavonožců jako je Škeble rybničná. Z ptáků je možné uvidět Kachnu divokou, Volavku popelavou, Rákosníka obecného a také vzácného Ledňáčka říčního. Na toku potoka a hrázi dolního rybníka se objevila Ondatra pižmová.

Uprostřed obce býval rybník, který sloužil jako požární nádrž. Po vybudování podzemní požární nádrže v roce 1956 byl tento rybník zasypán a na jeho místě byl vybudován parčík, později bylo na jeho části zřízeno dětské hřiště s pískovištěm a houpačkami. 

Zajímavosti

Jihovýchodně od Heroltic je krásné údolí, kterým protéká řeka Svratka. Z levé strany Svratky se nachází pohoří Sokolí, které se táhne od Hradčan až do Veverské Bítýšky. Z pravé strany řeky je pohoří Heroltická Horka.

Nespornou krásu a půvab tohoto údolí si v uplynulých 50. letech oblíbili lidé ze širokého okolí. Bylo zde vybudováno několik rekreačních táborů různých Brněnských podniků. Brněnka – Dopravního podniku města Brna (nyní Kynologický klub). Na Šárce – pionýrský tábor Jednoty Brno (nyní rekreační středisko Baumat). A hned za potokem je areál Šárka, který vybudoval JUDr. Drbal z Tišnova a předal jej dceři Šárce, po které je areál pojmenován. Nyní je zde postavena chata zvaná Saloon, který slouží v letních měsících jako hospoda pro posilnění a osvěžení před další cestou pěšky nebo na kole.

Pokud bychom šli asi 200 m od Šárky po pravém břehu Svratky přišli bychom k Ostrovu, který vznikl v dávných dobách uměle vybudovaným levým ramenem řeky, které sloužilo k pohonu Rudomlýna (Puchverku nebo Stoupy). Usuzujeme tak podle plochého kamene, ve kterém jsou vydlabány misky pro beranidlo stoupy. Mlýn zde stával od roku 1536 a sloužil k drcení rudy, která se sem dovážela z rudných dolů (stříbrných dolů), z části zvané „Ve Žlebě“, kde se těžil Galenit (Leštěnec olověný). Uvádí se, že mlýn sloužil i k drcení železné rudy. Stopy po dolování se zde dodnes nacházejí. V 60. letech minulého století byly některé chodby ještě přístupné.

Pokud bychom pokračovali dál po úzké stezce po pravém břehu řeky, dojdeme vysoko nad řeku, odkud je krásný pohled na Ostrov. Posléze se můžeme spustit takřka na úroveň hladiny řeky. Asi po 1 km se vlévá do Svratky Holasický potok. U soutoku leží Mezinárodní tábornické středisko katolických rekreantů - YMCA. Na protější straně řeky vysoko ve strmém svahu Sokolí se nachází impozantní Výří Skály. Ty jsou přístupné ze strany od Sentic. Odtud se dostaneme krásným údolím opět osídleným chatami až do Veverské Bítýšky a třeba i k přístavišti parníků Brněnské přehrady.

V údolí Pejškovského potoka je velká srubová chata, patřící sportovnímu klubu TJ Sokol Husovice.

V místě zvaném „Na Bílém“ se nachází prameniště vody pro Tišnov i Heroltice. Voda, která vyvěrá ze skály a nikdy nezamrzá, se čerpá do vodojemu na kopci Velká Dřínová. Odtud je voda vedena samospádem do Tišnova s odbočkou do Heroltic. Vydatnost tohoto pramene je 20 l/s.

Dalším zajímavým místem je nejvyšší místo našeho katastru. Les Obceny a přilehlé pole Spaliska. Z lavičky na okraji lesa je krásný výhled směrem na Veverskou Bítýšku a hrad Veveří nad ní. Při dobré viditelnosti můžeme uvidět i velmi vzdálený televizní vysílač Kojál.

Významné krajinné prvky

Na území katastru obce je evidováno 10 VKP. Ty mají mimořádný význam z hlediska ochrany druhové rozmanitosti včetně chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. VKP v katastrálním území Heroltice jsou: Mysliveček, Hlubší důl, Obceny, Stažová (Strážná), Za Stražovou (Strážnou), Heroltická Horka, Malá Dřínová, Doubrava, Prasečí Žleb a Velká Dřínová.

Mezi chráněné druhy rostlin nacházející se v našem katastrálním území patří: Hvězdice chlumní, Brambořík nachový, Křivatec rolní, Hořeček brvitý, Konopnička úzkolistá, Locika prutnatá, Černýš rolní, Modřenec chocholatý, Lomikámen tříprstý, Rozrazil rozprostřený, Vemeník dvoulistý, Okrotice bílá (orchidej), Jeřáb břek, Lýkovec vonný a další…

Mezi vzácné druhy živočichů patří: Ještěrka obecná, Slepýš křehký, Užovka hladká, Mlok skvrnitý, Ťuhýk obecný, Krutihlav obecný, Kudlanka nábožná, Ledňáček říční, Lejsek bělokrký.

Ze vzácných ptáků lze zahlédnout Dudka chocholatého, Sluku lesní, Ťuhýka šedého, Chřástala kropenatého. Na louky u Březiny přilétá Čejka chocholatá, Kulík zlatý. V noci je občas slyšet Sýčka obecného a před mnoha lety se ze Sokolí ozýval i Výr velký. Protahuje tudy Brkoslav severní.

Další turistické zajímavosti

Citát: „Údolí Pejškovského potoka a jeho pravostranného přítoku potoka Maršovského patří k nejmalebnějším výtvorům přírody, které Tišnovsko nabízí.“

Sejdeme-li kolem Velké a Malé Dřínové vpravo, dostaneme se do tzv. „Žlebu“. Po levé straně uvidíme již zmiňovaný velký srub, chatu Sokola Husovice. Po pravé straně naproti ní můžeme vidět stopy po štolách po těžbě stříbrné rudy (galenitu, leštěnce olovnatého). Po 5 minutách dojdeme na křižovatku, která údolí dělí vpravo k Pejškovu a dále až k Braníškovu a vlevo kolem Maršovského potoka až do Lažánek nebo Maršova. Na louce u této křižovatky je krásné místo k odpočinku v altánku, který vybudovaly Lesy města Brna. Na konci této louky se nachází Čertova hráz. Je to pozůstatek kamenné hráze, která bývala dlouhá 32m a u paty široká 9m. Hráz sloužila k zadržení vody pro plavení dřeva pro Brno. Využívána byla nejvíce v době Napoleonských válek od roku 1802 do roku 1850. Pokud budeme pokračovat dál údolím Pejškovského potoka dojdeme ke krásnému zákoutí, k místu určenému pro odpočinek a osvěžení pěších i cyklistů. Pramenitá voda vytéká z kamenem vyzděné studánky, která má v horní části výklenku sošku sovy. Podle ní se studánka jmenuje Studánka U Sovy a byla postavena v roce 2008. 

Vydáme-li se od křižovatky vlevo na cestu k Lažánkám, přijdeme asi po 500m k louce s mysliveckou chatou, před kterou stojí pískovcová socha Sv. Huberta.

Pokud bychom se vydali do prudkého svahu po pravé straně vozovou cestou, tak asi po 1km přijdeme do nejzajímavějšího místa zvaného Pravková, do pralesa Slunná ve výšce 474m n.m. Je to jediné takové místo Brněnska. Prales o velikosti téměř 20ha tvoří převážně Bukový les. Rostly zde buky staré i 250 let a nejmohutnější strom Tišnovska, buk 40m vysoký, v průměru měřil 1,2m. Bohužel 40% těchto stromů padlo při větrné kalamitě dne 2.8.2009.

Život v obci

Nejvíce živo je na návsi, kde se nachází dětské hřiště, které je stále plné dětí. Každý rok se v Herolticích konají Myslivecký a Hasičský ples, Karneval, Vítání jara, Pálení čarodějnic, Hodové posezení pod Májou, Přátelské fotbalové utkání, Dětské letní kino, Drakiáda, Lampionový průvod, Rozsvícení vánočního stromku doprovázené vystoupením na koních a Mikulášská besídku.

Přijeďte se někdy podívat do Heroltic a přesvědčit se na vlastní oči.

Zdroj: Obec Heroltice pro Tišnovské noviny

Obec Hluboké Dvory

Obec Hluboké Dvory

Název obce Hluboké Dvory dostala obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit.

Od roku 2004 se obec prezentuje svým znakem a vlajkou. Znak je ve tvaru štítu s cimbuřovou hlavou, pod níž jsou v zelené ploše dva volské rohy a pluh ve zlaté barvě. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy, žlutý, zelený se žlutým pluhem a žlutý. Symboly vychází z pečetního typáře z roku 1788, na kterém je vyryt pluh a opis OBEC HLUBOKY. Volské rohy byly ve znaku trmačovského rodu ve 14. století.

Místopis a demografie

Obec Hluboké Dvory je nejvýchodnější obcí na Tišnovsku. Správně náleží pod obec s rozšířenou působností Tišnov, od kterého je vzdálena 11 km po silnici přes obce Unín a Rohozec. Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší hodnoty 492 m. n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do Žernovnické hrásti, která je součástí Brněnské vrchoviny. 

Historicky byl počet obyvatel v obci v 19. století kolem 220 osob. Od 20. let 20. století se počet obyvatel snižoval pod 200 obyvatel a od 70. let pod 140 obyvatel. Největší úbytek obyvatel nastal po roce 1989, kdy v roce 1991 bylo sečteno 85 obyvatel a v roce 2001 dokonce jen 69 obyvatel. Od přelomu století dochází k mírnému nárůstu obyvatel díky migraci. V obci žije cca 92 obyvatel v průměrném věku 45,7 let.

Z historie obce

Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné. Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě – in villa Hluboke – je z roku 1349 a je spojena s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. Tvrz pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou.

Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století dotvářely charakteristické zelené panoráma obce. Dodnes starší obyvatelé s lítostí vzpomínají, jak byl ovocný sad v plném rozkvětu zničen buldozery v roce 1975, aby vzniklo pole s ornou půdou.

Jako všechny obce zasáhla i naši obec druhá světová válka. Dodnes jsou patrné torza připravované stavby dálnice Vídeň-Vratislav, jako jsou betonové bloky v lesích a dálniční těleso ve směru na Skaličku. Pravděpodobně ve stejném úseku povede novodobá rychlostní silnice.

Současnost

V obci se nachází obecní úřad z roku 1892 (bývalá škola) s rekonstruovanou víceúčelovou místností v bývalé třídě školy, víceúčelové a dětské hřiště a hospůdka se zakrytým pódiem a tanečním parketem. Obec má vlastní vrt vodojem a vodovod. V nedávné době došlo k významné rekonstrukci návsi s autobusovou točnou, přilehlých chodníků. Rovněž bylo rozšířeno veřejné osvětlení. Co chybí obci je např. restaurační zařízení, obchod a školské zařízení. Obec má zajištěno předškolní vzdělávání v rámci DSO Tišnovsko v MŠ Venkov v Železném. Základní školství zajišťuje většinou spádové město Tišnov. 

K místním pamětihodnostem patří dva pískovcové kříže, kaplička Nanebevzetí Panny Marie z roku 1838 a zřícenina hradu Trmačov. Na východní hranici katastru obce se nachází přírodní kamenný útvar Krkatá bába jako další významný turistický bod.

K společenskému a kulturnímu dění přispívá Spolek hlubockých hasičů navazující na SDH založeného v roce 1912. V příštím roce bude velká oslava 110. výročí založení. Členové spolku zajišťují taneční pouťovou zábavu a turnaj v nohejbalu a od roku 2016 již tradiční divadelní představení ochotnických divadelníků (2× ročně). Jejich činnost obec podporuje poskytováním infrastruktury výletiště a v poslední době výstavbou nového komunitního skladu, který mohou využívat pro svou činnost.

Dalšími akcemi pořádané obcí jsou např. setkání žen při MDŽ, pálení čarodějnic, poutní mše a rozsvěcení vánočního stromu spojené s vánočními trhy a adventní setkání občanů.

Na návštěvu obce a na naše akce zveme srdečně všechny občany obcí Tišnovska.

Zdroj: Obec Hluboké Dvory pro Tišnovské noviny

Obec Horní Loučky

Obec Horní Loučky

Obec Horní Loučky leží západně od Tišnova. Nachází se v jižní části Pernštejnské vrchoviny, která je součástí Hornosvratecké vrchoviny. Horní Loučky patřily do kraje Vysočina a okresu Žďár nad Sázavou, ale od roku 2005 jsou součástí Jihomoravského kraje a okresu Brno-venkov. V obci žije cca 320 obyvatel v průměrném věku 42,2 let. K obci patří místní část Vrbka.

Z historie obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1353. Horní Loučky v této době patřily Hrochovi (Heroltovi) z Kunštátu, který na obou Loučkách a Malhostovicích upsal své manželce Markétě, dceři Matouše ze Šternberka věnem 50 hřiven ročního důchodu. Téhož roku Gerhard, syn Smila z Kunštátu daroval svým strýcům Kunovi z Luk, Vilémovi z Polehradic a Hrochovi z Loučky své zboží, a to hrad a město Kunštát. Obě vesnice Loučky zůstaly při panství kunštátském až do roku 1502, kdy prodal Heralt Kuna z Kunštátu obě vsi, zpustlý hrad, faru a dvůr bratřím Janovi a Václavovi z Lomnice, kteří byli českobratrského vyznání. V letech 1519 – 1848 náležely Horní Loučky klášteru v Předklášteří. První zmínky o hornoloučských osadnících lze nalézt v Urbáři z roku 1632. 

K místním pamětihodnostem patří Pomník padlým v první světové válce, busta Hynka Kokojana, pískovcový kříž, mramorový kříž a dva dřevěné kříže.

Vybavenost obce

V obci se nachází obecní úřad s kulturním domem, hospoda, víceúčelové a dětské hřiště. Obec má vlastní vodovod, vodojem a čistírnu odpadních vod. Obecní úřad vydává několikrát do roka obecní zpravodaj. Pravidelně k nám dojíždí pojízdná pekárna a masna. 

V současné době pracuje vedení obce na několika projektech. Plánuje se revitalizace rybníka ve Žlíbcích, opravy místních komunikací, vrtu, kulturního domu a hospody. Prioritou příštího roku bude získání dotace na rekonstrukci dětského hřiště. Stejně tak bychom rádi vytvořili prostor pro starší děti a sportovně založené občany. Tímto prostorem by mělo být hřiště workoutové. V jednotlivých etapách také pokračuje výstavba chodníků a pracujeme na novinkách v odpadovém hospodářství.

Kulturní život

Přestože jsou Horní Loučky malou obcí, žijí bohatým kulturním životem. Kulturní rok je zahájen ostatky s průvodem masek za doprovodu harmonikáře. V dubnu pořádáme pro místní občany pálení čarodějnic, které si užívají zejména děti. Několikátým rokem se zapojujeme do projektu - Ukliďme svět, ukliďme Česko. Při této akci uklízíme na jaře a na podzim obec a její přilehlé okolí. Kromě toho, že se nám podařilo zlikvidovat několik starých skládek, nás velmi těší hojná účast místních obyvatel, a to zejména z řad dětí.

Velkou část kulturních akcí pořádá Spolek Kultura Horní Loučky (KHL), jednou z již tradičních akcí je letní odpoledne pro děti, které se koná v prázdninových měsících. Dětské odpoledne je vždy tematicky zaměřené. Setkali jsme se s piráty, indiány, zabloudili jsme do pravěku, užili si duhové radovánky a vydali se s mimozemšťany do vesmíru. 

Od minulého roku pořádá místní spolek vědomostní kvízy, které získaly na oblibě a jsou hojně navštěvovány.

V měsíci srpnu pořádá obec tradiční slavnost Nanebevzetí panny Marie, které je zasvěcená kaple na návsi. Oslavy jsou započaty odsloužením mše svaté u kapličky, poté následuje program s dechovou hudbou a posezením na výletišti. Koncem prázdnin se tradičně koná Nohejbalový turnaj trojic, kterého se účastní mnoho týmů z širokého okolí. Do kulturního dění v obci se zapojuje i místní sbor dobrovolných hasičů, který každoročně pořádá dvě taneční zábavy na místním výletišti.

Největší akcí, na kterou se připravujeme několik měsíců, jsou Martinské hody. Již devět let vystupují s chasou i krojované děti. Hodový víkend začíná v pátek přípravami sálu. V sobotu ráno jdou hoši kácet máju, kterou odpoledne zdobíme společně s dětmi. Večer probíhá tradiční hodová zábava s bohatým programem. Chasa a děti tančí Moravskou, Českou a Československou besedu a další lidové tance. V neděli ráno je mše svatá v kostele sv. Martina. Po obědě zvou stárci a stárky místní na hodový program pod májou za doprovodu kapely. U máje se sejdeme vždy v hojném počtu, pokaždé je to příjemné sousedské setkání. Zde můžeme zhlédnout bohatý taneční program a poslechnout si tradiční ortel nad beranem.

V prosinci se setkáváme při Mikulášské nadílce pro děti. Spolek sportovců pořádá Mikulášskou zábavu. Vánoční atmosféru načerpáme při výrobě dekorací na adventních dílničkách a vánočním koncertě s cimbálovou muzikou. Tímto je hornoloučský kulturní rok zakončen a my se těšíme na všechno, co naší obci přinese rok nový.

Budeme rádi, když se na našich akcích potkáme i s Vámi, občany z okolních vesnic. Jste vítáni.

Zdroj: Obec Horní Loučky pro Tišnovské noviny, Barbora Dufková, Jana Midrlová.

Obec Hradčany

Obec Hradčany 

polohou se rozkládá v Boskovické brázdě asi 3 km jihovýchodně od města Tišnova. Velikost katastrálního území obce je 306 ha. Obce leží na levém břehu potoka Lubě ve Svratecké dolině. Převážná část katastru obce je rovinatá. Středem katastrálního území, od jihovýchodu, protéká Čebínský potok, který na západě vtéká do potoka Lubě. 

Historie

Jméno Hradčany je odvozeno od hrádku či tvrze, která stávala na „kopečku“, na místě pozdějšího dvora a rychty, jejíž poplatníci bývali rychtáři (poslední byl František Bílý). Doposud jsou znatelné tvrzní valy a násep. Dle této tvrze a nalezeného kamenného mlatu náležely Hradčany k nejstarším osadám na Tišnovsku. Avšak první písemná zmínka o obci Hradčany je z roku 1397 (v té době se jmenovala Raczan), týká se sporu mezi klášterem Porta - Coeli a farářem Oldřichem z Čebínské farnosti, který probíhal na olomoucké biskupské stolici, o přidělení desátek. Výsledek ujednání byl sepsán 11. října 1397 v Olomouci. Obec náležela k panství tišnovského kláštera Porta-Coeli a byla i poplatna k hradu Veveří. Až do konce 18. století byla obec přifařena do Čebína, pak patřila do Tišnova.

V roce 1764 byla z prvního vojenského mapování doložena také existence Kaple sv. Anny, která původně stála ve středu obce v blízkosti tvrze, mezi „kopečkem“ a zájezdním hostincem. Z důvodu rozvoje motorismu a dopravy byla v roce 1969 zbořena a nahrazena novou Kaplí sv. Anny, kterou v témže roce postavili na mírném kopečku na kraji obce zvaném „Valy“.

Nedílnou součástí historie jsou i Boží muka neznámého stáří, původních 8 obrazů svatých umístěných po dvou na čtyřech stranách Boží muky bylo financováno z řad sedláků a láníků z obce. Při nedávné rekonstrukci obrazů v roce 2015, kterou provedl MgA. Pavel Matyska, bylo na zadní straně jednotlivých obrazů uvedeno jméno světce nebo světců a jméno dárce.

K historii patří také narození nejslavnějšího hradčanského rodáka, významného brněnského podnikatele ve vlnařství, českého vlastence, zakladatele Českého čtenářského spolku a Sokola v Brně pana Jana Hlávky (nar. 21.5.1819). 

Po 1. světové válce byl jako první republikový starosta obce zvolen pan František Blahoňovský, který v roce 1919 založil v obci Osvětový kroužek. Ten se zasloužil v roce 1919 o zasazení lípy Svobody, na jihovýchodním konci obce při levém břehu Čebínského potoka, která tam stojí dodnes. Jeho dalším počinem bylo v roce 1923 na památku vojáků, kteří zahynuli v 1. světové válce iniciovat vybudování Pomníku padlých v 1. světové válce. Jedná se o jednu z významných památek v obci a v roce 2018 byla celkově opravena.

Další zajímavostí z historie je založení turistického oddílu v Hradčanech v roce 1973, bývalým reprezentantem ČSSR v běhu, panem Jiřím Chlupem. Ten ve stejném roce uspořádal 1. ročník dálkového pochodu Hradčanská „50“ o dřevěný metál. Ve své době to byla velmi populární a celorepublikově významná akce. 

V dubnu 2010 udělil parlamentem České republiky obci znak a prapor. Symbolem znaku a praporu je ve stříbrném štítě s červeným cimbuřovým lemem modrý dvouuchý džbán se zlatou růží a červeným semeníkem a zelenými kališními lístky, z něhož vyrůstají na zelených stoncích tři červené růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Je to odkaz na obecní pečeť a někdejší vladycké sídlo z 14. století. 

Souhrnnou historii a důležité skutečnosti byly v roce 2015 vydány v knize o Hradčanech – historie, domy, obyvatelé“ . Jejím autorem je Ing. Jan Kos. Kniha byla vydaná u příležitosti blížícího se výročí 620 let od první písemné zmínky o Hradčanech.

Historie obce je velmi bohatá. Pro účely prezentace obce bylo vybráno jen několik zajímavostí. Možná ještě stojí za připomínku, že v letech 1980 – 1990 obec náležela, jako místní část, k městu Tišnovu. 

Současnost

V obci žije 683 obyvatel ve 226 domech, katastr má 3 rekreační oblasti (Nad rozvodnou, Lesní a v Loukách) s 89 chatami a průmyslové zóny v lokalitě ul. Čebínská a Tišnovská s drobným průmyslem. Dále je v obci mateřská škola, kulturní dům s obecní knihovnou a dvě restaurace. 

Celá obec je plynofikovaná od roku 1999, od roku 1982 má vlastní vodovod a v roce 2014 byla dokončena kanalizace a provedena rekonstrukce hlavní komunikace silnice II. tř. směr Brno – Nové Město na Moravě, která prochází středem obce. 

V současnosti jsou všechny společenské, kulturní a sportovní akce organizovány pod záštitou obce. Z tradičních kulturních a společenských akci je to pořádání tříkrálového koncertu s Pěveckým sborem moravských učitelů, Masopustní veselí s průvodem masek, Maškarní karneval pro děti, košt slivovice, pálení čarodějnic, zájezd pro ženy, Hradčanské šermování, Gulášiáda, Anenské hody, Babské hody, lampionový průvod, rozsvěcení vánočního stromu, Mikulášská besídka a na závěr roku Silvestrovské setkání na Návsi. 

Sportovní akce se v zimně nejčastěji odehrávají v kulturním domě, který odpovídá parametrům sportovní haly, a lze ho využít k různým pohybovým aktivitám, od ping-pongu, přes power jógu, taneční, florbal, až po tréninky šermu apod. V létě se sportuje v areálu SPORT PARK Horka, kde je velké fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště a zázemí se šatnami. Celý areál je vsazen do významného krajinného prvku Horka, jeho rozloha je 12 ha a je určen k relaxaci a odpočinku. Lze ho využít k různým tréninkovým aktivitám i k procházkám s domácími mazlíčky. Celý prostor se stále zvelebuje a upravuje pro potřeby občanů.

Příroda a turistika

Katastr obce je obklopen několika kopci, z nichž nejvyšší je kopec Sokolí na jihozápadě. Přes něj se dostanete po cyklostezce do obce Sentice nebo obce Veverská Bítýška. 

Na severní straně obce je kopec Horka. Na jeho jižní straně stojí část obce. Ze severní strany směrem k železniční trati, je pak osázený lesem, na jihu je kopec tvořen pastvinou a ovocným sadem. Uprostřed, na náhorní plošině, je vybudované sportovní centrum. Celý kopec tvoří relaxační zónu obce.

Další vycházkovou trasu je možné využít směrem k městysu Drásov, po tělese staré železniční trati, kolem rozvodny se pohodlně dostanete na kopec Stráž, dál můžete navázat na cyklotrasu Eurovelo a pokračovat směrem na Kuřim, Brno nebo na druhou stranu směrem na Tišnov, Nedvědici.

Pokud se z Hradčan vydáte na jižní stranu směrem do luk, můžete pohodlnou cestou dojít k řece Svratce a dál do obce Březina „ke splavu“ řeky Svratky a pokračovat kolem řeky až do Tišnova.

Pamětníci si jistě vzpomenou na výletiště “Sádek“ v Hradčanech, kde se pořádali nezapomenutelné taneční zábavy. Dnes tento prostor slouží především dětem a mládeži. Je zde vybudované zázemí s hracími prvky pro menší děti a workoutové hřiště pro mládež. Najdete ho pod hlavní silnicí na ulici Tišnovské.

Budoucnost

Obecní úřad je připraven stále budovat a zvelebovat veřejný prostor v obci. Připravuje projekty pro opravy místních komunikací, zázemí sportovního areálu SPORT PARK Horka, stezku pro pěší kolem Čebínského potoka a jiné. Nadále se chce podílet na kulturním a sportovním dění v obci a současně zlepšovat podmínky pro život obyvatel.

Vzhledem k poloze jste naši obec jistě již navštívili, určitě jí projíždíte autem směrem do Kuřimi či Brna, když jedete na kole nebo jdete na vycházku. Připomenutím některých událostí, jsem Vám chtěla přiblížit její historii a současnost. Příště až půjdete nebo pojedete naší obcí, můžete využít poskytnuté informace a podívat se na ně zblízka.

Zdroj: Obec Hradčany pro Tišnovské noviny.

Obec Kaly

Obec Katov

Obec Katov

Přibližně 15 km na západ od Tišnova leží na náhorní rovině v oblasti Bítešské vrchoviny v nadmořské výšce 461 m obec Katov se svými 265 obyvateli. Spolu s okolními obcemi je blízkým sousedem kraje Vysočina, jehož součástí byla do roku 2005, kdy došlo k jejímu přesunu pod Jihomoravský kraj. 

Nahlédnutí do minulosti

Jméno obce bylo dle tradičního podání odvozeno od kata, o němž se zmiňují mnohé pověsti. Nejčastěji se v nich objevuje příběh loupežníků z okolí hradu Deblína, kteří byli místní šlechtou chytáni a odsuzováni k smrti. K provedení exekuce přijel kat z Brna, jemuž byl za tzv. pánovskou hláskou postaven domek a vedle něj šibenice. Po odchodu kata se okolo tohoto místa údajně začala rozrůstat vesnice.

První historicky doložená zmínka o Katově se nachází v listině z roku 1390, jež uvádí Katov mezi obcemi deblínského panství, které v té době vlastnil rod pánů z Lomnice. Feudální držitelé se poměrně často střídali, a tak po deblínských a lomnických patřila vesnice později pánům z Boskovic, kteří ji koncem středověku s celým panstvím prodali městu Brnu, jemuž pak náležela až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Poté, již jako obec se dvěma stovkami obyvatel, získala místní samosprávu a ke konci 19. století se stala součástí okresu Velká Bíteš, později pak Žďáru nad Sázavou.

V průběhu 20. století měla na vývoj Katova nemalý vliv stavba železničního spojení Tišnov-Havlíčkův Brod započatá na pokraji druhé světové války. Dráha zrychlila spojení s velkými městy a dovedla sem dělníky z různých koutů republiky, z nichž někteří se zde usadili. Po válce a nástupu komunistického režimu se na životě v obci výrazně projevila kolektivizace, která přinutila místní sedláky převést svá hospodářství pod JZD se sídlem v nedalekém Křoví. Po roce 1989 se mnohé rodiny k soukromému zemědělství vrátily a společně s podnikatelskými aktivitami dalších obyvatel se podílejí na rozvoji ekonomiky v regionu.

V posledních desetiletích, kdy se obec výrazně rozrostla, došlo v rámci modernizace k významným investičním počinům, mezi nimiž vyčnívá vybudování obecního plynovodu, vodovodu či kanalizace, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení či zavedení dvouměsíčníku Katovský zpravodaj.

Místa hodná pozornosti

Již v roce 1865 byla otevřena katovská škola, nejprve jako jednotřídka, později dvojtřídka. V současnosti je dokončována přístavba školní budovy s novými učebnami pro stávající ZŠ prvního stupně a prostorami pro nově zřízenou MŠ.

Patrně nejvýznamnější pamětihodností Katova je však kaple Narození Panny Marie, jejíž základní kámen byl položen v roce 1948. V poslední době prošla výraznou rekonstrukcí a na letošní rok je připravováno vysvěcení nového obětního stolu.

V 70. letech 20. století byl v Katově vystavěn kulturní dům, který je dodnes velmi intenzivně využíván. V současnosti je proto pomýšleno na jeho rozšíření.

Návštěvníky ze širokého okolí láká nedávno vybudované moderní hřiště s umělou trávou a přilehlým dětským hřištěm. Kromě soukromého sportovního vyžití poskytuje tento prostor příležitost i k nejrůznějším společným akcím.

Stejně jako hřiště byla před několika roky vlastními silami hasičů a dalších občanů postavena zcela nová hasičská zbrojnice. Místnímu SDH, který se významně podílí na chodu obce, poskytuje veškeré zázemí potřebné pro fungování moderní hasičské jednotky. 

Společenský život

K organizátorům aktivit nejrůznějšího druhu patří vedle vedení obce a hasičů též mnozí snaživí jednotlivci či skupiny občanů. Během roku, nebojujeme-li zrovna s důsledky globální pandemie, se tak v Katově odehrává nejeden ples, taneční zábavy, košt slivovice a „paštikobraní“, obecní zabijačka, ostatky, vítání občánků, společné pálení čarodějnic, dětský karneval a dětský sportovní den, hasičské cvičení, pouť, lampionový průvod, rozsvícení vánočního stromu a vánoční dílničky pro děti, mikulášská nadílka, turnaje v tenisu, fotbalu a nohejbalu či silvestrovský hokejový zápas. Ke standardu života v obci přispívá též přítomnost obchodu s potravinami, hospůdky, kadeřnických, kosmetických a dalších služeb.

Výhled do budoucna

V nejbližších letech bude nezbytné zejména dokončit již započaté projekty, z nichž nejdůležitější je přístavba budovy školy a zahájení fungování MŠ, nemalou energii obec taktéž věnuje např. řešení odpadového hospodářství. Vedle toho je zapotřebí zajišťovat správný chod nově vybudované infrastruktury, udržovat stávající občanský život a podpořit vznikání nových společných aktivit. V tomto světle se jako jedna z příštích významných investic jeví již zmíněná přístavba kulturního domu. 

Zdroj: obec Katov pro Tišnovské noviny Mgr. Jiří Urbánek, starosta.

Obec Křižínkov

Obec Křižínkov

Obec Křižínkov se nachází severovýchodně na náhorní rovině na silnicii k Tišnovu a Velké Bíteši ve výšce 480 m. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Vělké Bíteše na pravém břehu říčky Březinky, která dříve bývala obklopena malebnými lesy. Východním směrem se rozprostírá Deblínský les a jihovýchodním směrem jsou lesy přírodního parku Údolí Bílého potoka. V obci v současnosti žije 226 obyvatel. Náves má nepravidelnou podobu, ze které vychází několik ulic. 

Historie obce

První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1309, kdy byla majetkem Vojslava a Martina z Křižínkova. Křižínkov dal v 14. stol. jméno rytířům z Křižínkova. Roku 1309 patřil bratřím Vojslavovi a Martinovi z Křižínkova. Později patřil klášteru Žďárskému, od roku 1437 patřil jistě pánům z Pernštejna. 1504 koupil klášter Žďárský Křižínkov zpět a podržel jej až po třicetiletou válku. Po ní patřil k panství Novoměstskému. Od roku 1687 patřil postupně rytíři Martinu Proskovcovi z Freienfelza, od roku 1722 hrabatům z Werdenberka, od roku 1738 hraběti Bohumírovi z Walldorfů, jehož dědicové jej konečně roku1746 prodali královskému městu Brnu, načež byl přivtělen ke statku Deblína.

Pamětihodnosti a turistika

V obci se nachází kaple sv. Anny, která byla v roce 2012 rekonstruovaná.

V roce 2011 proběhla rekonstrukce obecního domu s hospodou, nacházející se na návsi.

V obci se nacházejí dva rybníky. Horní slouží jako záchytná nádrž.Dolní rybník slouží v posledních létech pro rybolov. Křižínkovem neprochází značená turistická značka, tu najdeme v nedaleké sousední obci Katov a vydat se po ní můžeme severovýchodním směrem podél toku Blahoňůvky do obce Dolní Loučky nebo opačným směrem přes obec Níhov k rekreační oblasti u Níhovského rybníka.

V naší obci se pravidelně konají Pouťové mše, Pouťová zábava, stejně jako ostatky a dětský den, dále se zde v posledních letech pravidelně pořádá Pálení čarodějnic, Rybářské závody pro děti a pro dospělé, v místní hospodě pak dvakrát do roka turnaje v mariáši, šipkách, stolním tenise, pokud to v posledních letech dovolují opatření vlády. Obec ve spolupráci s Bítešským spolkem vytrvalostních sportů uspořádala už třetí ročník Závodu Křižínkov běží vypsaného v několika kategoriích od nejmenší děti po dospělé vytrvalce. Dále místní občané pořádají Drakiádu a s ní spojenou diskotéku pro děti. Pravidelně místní mládež v rámci pouťového víkendu pořádá Pouťový fotbal ženatí vs. svobodní. Místní SDH Křižínkov se zúčastňuje hasičských soutěží, kdy se v okrskovém kole umísťuje na předních pozicích.

Do budoucna je třeba zajistit pozemky pro možnost vybudování vodovodu, doplnit a zabezpečit dětské hřiště, udržet v současné době bohaté kulturní vyžití, úpravy místních komunikací a úpravu prostor nad spodním rybníkem pro možnost konání akcí s využitím vodní plochy.

Zdroj: obec Křižínkov pro Tišnovské noviny, foto: obec Křižínkov.

Obec Kuřimská Nová Ves

Obec Kuřimská Nová Ves se nachází 12 km JZ od Tišnova a 9 km SV od Velké Bíteše v okrese Brno-venkov, náleží pod Jihomoravský kraj. Průměrná nadmořská výška obce činí 457 metrů a její celková katastrální plocha je 327 ha. Samotnou obec tvoří dvě části, Kuřimská Nová Ves, k níž od roku 2002 přináleží i místní část Prosatín. Aktuální počet obyvatel ke dni 1.1.2020 je celkem 131, z toho 20 v Prosatíně. 

Z historie i současnosti

První písemná zmínka o Kuřimské Nové Vsi je z roku 1364, Prosatín je zmiňován od roku 1390. Obě osady byly součástí panství hradu Deblín, který vlastník panství Ladislav z Boskovic prodal r. 1470 městu Brnu. Toho roku byly obce přiděleny k panství kuřimskému, a tak přišla Nová Ves ke svému přídomku „Kuřimská“, obdobně, jako je tomu u sousedního Jestřabí, na odlišení vsí od obcí tišnovského a pernštejnského panství. 

Dominantou Kuřimské Nové Vsi je kostel sv. Antonína Paduánského s přilehlým hřbitovem. Byl postaven podle projektu brněnského architekta Jana Šálka v letech 1933-37 z iniciativy věřících z obcí Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Blahoňov a Prosatín, kteří pro ten účel založili i spolek organizující finanční sbírky a kulturní akce, jejichž výnos byl na stavbu tohoto díla.
U kostela rostou dva památné stromy, lípy staré 300 let. Severně od obce je i Přírodní památka Pláně o rozloze 9,3 ha tvořená skalnatým svahem, kde roste chráněný jalovec obecný a jiná květena. Malebnou přírodu okolí reprezentují především hluboká a skalnatá údolí potoků Halda, Libochůvka a Blahoňůvka, která obec obklopují ze 3 stran, a po desítky let jsou rájem brněnských trampů, skautů a všech milovníků turistiky v romantické přírodě. Proslulým místem táborů i zastávkou cyklistů i turistů je dnes výletní hospoda Ranč u Bizona v osadě Kutiny na soutoku Haldy a Libochůvky. Nedaleko obce najdeme i ubytovací Penzion Slunečnice. 
Aniž to dnešní návštěvník tuší jsou stávající stavby památníkem na dobu II. světové války, kdy v rozestavěných tunelech nedokončené železniční trati Tišnov – Žďár fungovala podzemní továrna Diana na výrobu křídel na letadla Messerschmitt pro německou armádu. Stopy po činnosti továrny nesmazalo ani 75 let, zejména jsou dodnes využívány obslužné a ubytovací budovy tehdejších dělníků, které nyní slouží rekreaci a cestovnímu ruchu. 

Moderní obec

Za poslední roky se v Kuřimské Nové Vsi vybudovalo dětské hřiště, které přivítali zejména rodiče s malými dětmi. Investice byly dále vloženy do sportovního areálu, proběhla rekonstrukce multifunkčního hřiště, realizovaly se i terénní úpravy u obecního úřadu. Nově byla podpořena také komunikace s občany v rámci mobilního rozhlasu, obyvatelé tak získávají veškeré informace o dění v obci z pohodlí domova. V neposlední řadě obec přešla ze starých pouličních svítidel na nová LED svítidla, tímto krokem byly ušetřeny provozní náklady na veřejné osvětlení. 
Pro chvíle aktivního odpočinku lze využít sportovní hřiště s přilehlým areálem, které v letním období ožívá nejrůznějšími společenskými akcemi. Hlavními nositeli kultury je zejména hasičský sbor, který právě oslavil 70 let své činnosti, dále spolek červeného kříže a v neposlední řadě i obec sama. Během roku za spolupráce SDH je pořádána např. oslava 1. máje, kdy probíhá výstava zemědělské techniky. Další významnou akcí konající se vždy v půlce měsíce června je pouť a s ním spojený Antonínský kros. Na konci srpna je organizováno pro děti již tradiční rozloučení s prázdninami. 
Do budoucnosti se potřebuje obec zaměřit na čištění odpadních vod a na vybudování nového zdroje pitné vody pro obyvatele, zároveň chce nadále pokračovat v kulturních a společenských akcí, které jsou součástí života v obci. Na návštěvu u nás se těší starosta, Ing. David Lacina.

Zdroj: obec Kuřimská Nová Ves pro Tišnovské noviny, foto: obec KNV.

Kuřimské Jestřabí

Kuřimské Jestřabí je malá podhorská obec, kterou najdeme pod východními vrcholky Českomoravské vrchoviny, západním směrem od města Tišnov a severovýchodním směrem od Velké Bíteše. 

Obec Lažánky

Městys Lomnice

Obec Lomnička

Obec Lubné

Obec Malhostovice

Obec Maršov

Městys Nedvědice

Obec Nelepeč - Žernůvka

Obec Níhov

Obec Olší

Obec Osiky

Obec Předklášteří

Obec Rašov

Obec Rohozec

Obec Rojetín

Obec Sentice

Obec Skalička

Obec Svatoslav

Obec Synalov

Obec Šerkovice

Obec Štěpánovice

Město Tišnov

Obec Tišnovská Nová Ves

Újezd u Tišnova

Obec Unín

Obec Vohančice

Obec Vranov

Obec Vratislávka

Obec Všechovice

Obec Žďárec

Obec Železné